VIII.   Poeto Světe! co jsi aeón prožil,

Jan Neruda

Poeto Světe co jsi aeón prožil(J5f) než hvězdu k hvězdě v zvučný verš jsi složil(J5f) než každé slunce s planet květem různým(J5f) jsi v sloku sloučil uměním svým luzným(J5f) než z chaosního myšlének svých víru(J5f) jsi slunce k sluncím uved v zpěvův míru(J5f) než mladé Zemi řekls Oživuj(J5m) po prvé nechal mladé srdce tlouci(J5f) odevřel oko lidské Obdivuj(J5m) Poeto Světe Hymnus Tvůj je věčný(J5f) Tvá každá sloka má svůj život pučný(J5f) a když jej vykvěte dá mrtvol zvučný(J5f) v Tvé ruce zpět co zárod nově vděčný(J5f) Poeto Světe Kam se hymnu křídla(J5f) přes hlubně tmy přes všechna světel vřídla(J5f) kam kam se křídla hymnu rozkládají(J5f) Když mořem vanou moře z dna se bouří(J5f) když zemí vanou země k nebi kouří(J5f) když nebem vanou světům dech se tají(J5f) Poeto Světe co Tvůj hymnus kryje(J5f) co vše v něm mře co nesmrtelno žije(J5f) Ba není krásy by v něm nekvítala(J5f) a není zoře by v něm nesvítala(J5f) a není jasu by se jím nešířil(J5f) a není květu by se v něm nepířil(J5f) ne ptačích hrdel by v něm nezapěla(J5f) ne dětských smíchů by v něm nezvonily(J5f) a není slz by jím se neronily(J5f) ne zoufalosti by v něm nevzkypěla(J5f) a není boje by v něm neburácel(J5f) ne mučedníka by v něm nekrvácel(J5f) a není touhy by jím nevanula(J5f) a není lásky by v něm neplanula(J5f) a není srdcí se vším citem svojím(J5f) by netloukla v tom velkém hymnu Tvojím(J5f) Poeto Světe Poetův jsi bohem(J5f) a předc jsi poetou jen všech poetův slohem(J6f) A byť Tvůj hymnus velký jako nebe(J5f) co dáváš v něm vždy jen a jenom sebe(J5f) A čtoucím nám byť nadšením až vzplály líce(J6f) my cítíme poeta cítil více(J5f) Ty s tvůrčí rozkoší máš tvůrčí trýzeň spolu(J6f) a kdo se z čtoucích ptá co hymnus stál Tě bolu(J6f)

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

334. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČERNÍ ZVONY. (Augustin Eugen Mužík)
  2. DUCH UMĚNÍ (Antonín Sova)
  3. XXX. Noc byla krásná, průhledná – (Vítězslav Hálek)
  4. ROSENFELD – SLEPEC. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  6. Pěvcům. (Eliška Krásnohorská)
  7. PROPADLÁ MĚSTA. (Antonín Klášterský)
  8. Svítání. (František Táborský)
  9. Milton. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Ó, život padá... (Růžena Jesenská)