XI.   V pusté jsme nebeské končině,

Jan Neruda

V pusté jsme nebeské končině, Slunce i se planetami, jinde je světů jen naseto, my jsme tak světově sami! My když i nožičky vyšvihnem do šipkých světelných skoků, letíme k nejbližší sousedce předce jen trojici roků. „Paničko Alfo Kentauri, poptávce dovolte ňáké, matička Slunce se dává ptát, máteli dětičky také. Nás je Vám, stydno až vyslovit! je nás tam doma jak smetí, matička zvláštní má „hvězdáře“, kteří jí sčítají děti. Některé z nás, ty už umřely, některé ještě se rodí, některým mladicky do skoku, jiné jak o berlách chodí. Uran a Neptun – tak pro příklad – dávno jak rampouch jsou tuhy, vedlé nich v posledním tažení Saturn i se svými kruhy. Jupiter také už zvadlý kmet, pleť jeho žlutě tak září, ledové ruce, líný chod, široké vrásky ve tváři. Promrzelý je to kolohnát! ač že Vám sotva se plazí, my když se nejpěkněj točíme, on nám to, habán ten, kazí. Mars – no ten ještě by prošel předc, jen kdyby nebyl tak rudý – to je to: hbitým že pijákem voják as po světě všudy. Země – ach Země! toť ženuška! při práci věčně jen hravá, plna je květů a písniček mladá jak lípečka zdravá. Ještě pak: holčička Venuše, kypící, bující poupě, a skoro matce až na klíně Merkur, to nemluvně hloupé. Je Vám to pečlivá matička, kol sebe drží nás mladší, ale i postárlé propouští, jen až kam zraky jí stačí. A jsou i planety takové, které už před časy zvadly, jejichžto trouchnivé mrtvoly v komety již se rozpadly. Odlétly, ve hvězdách zmizely, už se i rozprchlé zdály, matička na ně jen vzpomíná v světové myšlének dáli. Někdy se po nich však roztouží, náhle je stáhne až k sobě, ohnivé slzičky žíhají po nebi v němé té době.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 3 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

787. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 4. Welký Osek (Petr Křička)
  2. 38. Změny světla. (Jan Petr Jordan)
  3. STAŘEČEK A STAŘENKA (Josef Holý)
  4. báseň bez názvu (Otakar Červinka)
  5. STOLEČKU, PROSTŘI SE! (Petr Křička)
  6. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  7. RUKOPIS. (Josef Merhaut)
  8. Spisovatelce paní X. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů. (Bohdan Kaminský)
  10. Žalářní vzpomínka. (František Cajthaml-Liberté)