XII.   Všechny ty vířivé planety,

Jan Neruda

Všechny ty vířivé planety, s měsíci přílepky, vylétly do světa šírého ze Slunce z kolébky. Všechny ty vířivé planety za svoji za dobu slétnou zas ze světa širého do Slunce do hrobu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

624. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LÁSKA A SOUCIT. (Antonín Klášterský)
  2. Kvete růže. (Růžena Jesenská)
  3. MÁJOVÁ POHÁDKA (Xaver Dvořák)
  4. V noční samotě. (Vojtěch Pakosta)
  5. Letní večer. (Josef Václav Sládek)
  6. Každým rokem příroda (Alexandr Balcárek)
  7. VĚČNÝ ČERVEN (Arnošt Procházka)
  8. Zde nejvyšší jest všeho meta, (Xaver Dvořák)
  9. V zeleni. (Josef Kuchař)
  10. HROB. (Jaroslav Haasz)