Seděly žáby v kaluži(J4m)
hleděly vzhůru k nebi(X3a)
starý jim žabák učený(J4m)
odvíral tvrdé lebi(X3a)
Vysvětloval jim oblohu(J4m)
líčil ty světlé drtky(X3a)
mluvil o pánech hvězdářích(J4m)
zove je Světa krtky(X3a)
Pravil že jejich hvězdný skum(J4m)
zvláštní je mírou veden(X3a)
dvacet že milliónů mil(J4m)
teprv jim loket jeden(J3f)
Tedy že řekněm pro příklad(J4m)
věřímeli v ty krtky(J3f)
k Neptunu třicet loket je(J4m)
k Venuši jen tři čtvrtky(J3f)
Rozmluvil se pak o Slunci(J4m)
žáby jsou divem němy(X3a)
ze Slunce že by nastrouhal(X3a)
na tři sta tisíc Zemí(X3a)
Slunce že velmi slouží nám(X3a)
paprskovými klíny(X3a)
štípajíc věčnost na rok a(J4m)
směnkové na termíny(J3f)
O kometách že těžká řeč(X3a)
rozhodnout že to nechce(J3f)
míní však že by nemělo(J4m)
soudit se příliš lehce(J3f)
Nejsou snad všecky nešťastny(J4m)
nejsou snad zhoubny všecky(J3f)
o jedné ale vypráví(X3a)
sám rytíř Luběněcki(J3f)
sotva se její paprsky(J4m)
odněkud k nám sem vdraly(X3a)
v skutku se v glinské hospodě(X3a)
hanebně ševci sprali(J3f)
O hvězdách potom podotknul(J4m)
po nebi co jich všude(J3f)
skoro že samá slunce jsou(X3a)
zelené modré rudé(X3a)
Vezmemli pak pod spektroskop(X3a)
paprslek jejich světla(X3a)
že v něm naleznem kovy tyž(X3a)
z nichž se i Země spletla(J3f)
Umlknul Kolem horlivě(J4m)
šuškají posluchači(J3f)
Žabák se ptá zdaž o světech(X3a)
ještě cos zvědít ráčí(J3f)
Jen bychom rády věděly(J4m)
vrch hlavy poulí zraky(X3a)
jsouli tam tvoři jako my(J4m)
jsouli tam žáby taky(J3f)