XXV.   „Vlast svou máš nade vše milovat!“

Jan Neruda

„Vlast svou máš nade vše milovat!“ to ve hvězdách zlatě psáno a krasšího hvězdám nad zákon ten zákona není dáno. Proto má planeta slunce své, jež k druhům ji měkce pojí, a každý má hvězdnatý nárůdek odvěkou oblast svoji. Proto i kometa jiskrná tak dlouze své tělo plouží, že do světa zahnané atómy po vlasti nazpět touží.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

archa, noemův, noe, arch, holubice, potopa, úmluva, ratolístka, koráb, penzista

168. báseň z celkových 180

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zasněžená země. (Josef Kalus)
  2. Naše země. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ASKETA. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Potulný mudrc kdys slova psal – (Jan Neruda)
  5. Komáři. (Josef Václav Sládek)
  6. Touha po matce. (Adolf Heyduk)
  7. Závět duchů. (Xaver Dvořák)
  8. Na prahu ráje. (Josef Václav Sládek)
  9. NA ZEMI. (Antonín Jaroslav Klose)
  10. ŽALM. (Vladimír Frída)