NOTTURNO.

Otakar Auředníček

Ty prsty tvé, jež poupata jsou růží, truchlivě blouzní po klávesách bílých, chorobný nápěv, jimž se dech mi úží, se proudí z pian útrob zasmušilých. Jak úder krve každý tón se chvěje v umění srdci, k němuž teď se chýlí tvá světlá skráň, co měsíc v síň tvou zeje jak mrtvoly obličej děsně bílý. A jak tvé prsty, jež jsem líbal dlouze, přes klávesy bloudějí s něhou milou, tělo hned se chvěje v divé touze se změniti v klaviaturu bílou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

3. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SVATÁ NOC. (Otakar Auředníček)
  2. Tvá ruka... (Augustin Eugen Mužík)
  3. Slyším v duši: (Otokar Březina)
  4. RUCE. (Karel Červinka)
  5. Samá voda, kalná, čistá, (Josef Holý)
  6. NAPOSLED? (Antonín Jaroslav Klose)
  7. XXV. O lásko, tak můj život celý (Jaroslav Vrchlický)
  8. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)
  9. B-MOL POCHOD SMUTEČNÍ. (Ludvík Lošťák)
  10. Sonet bizarrní. (Josef Svatopluk Machar)