SOUCHOTINÁŘI.

Otakar Auředníček

Když v Nizze zřel jsem mořském na pobřeží dav souchotinářů, jenž v tmě se tratí za večerů, kdy v moři hvězdy leží, a sytá vůně kol mír duši vrátí, kdy ticho bylo jako v rakvi dusné v tom kraji, kterým vlekly se vždy stíny těch nemocných, jichž bolesť v ňadrech usne, jak v lesku luny smutné zříceniny v té noční samotě. Mně často v retu truchlivý úsměv, slza v oku vzplála, kdy kolemjdoucích některou jsem větu těch chorých zaslechl, jež nocí vála. Ten jeden o růžích, o jaru novém, o plesích, jež mu v zimě kynou, básnil, o lásce druhý zmínil se jen slovem a vyhublý se obličej mu zjasnil. A třetí, jenž se jak list zvadlý třásl, o nové práci zas se rozhovořil, lesk zimničný mu v oku zatím hasl, a suchou ruku v řídké vlasy vbořil. Tak třásly se a mizely ty stíny, šly v propasť tmy, z níž nevrací se více, jak krví západu když zříceniny oživnou na chvíli. A zmírajíce v pobřežním písku slzy moje tekly, neb věděl jsem, ten o růžích jenž sníval, až prsa jemu zmáčkne neduh vzteklý, jich na loži mít bude rudý příval. A věděl jsem, kdy v dálce smutné mizel ten suchý jich a srdcervoucí kašel, že smrti duch zas novou naděj sklízel a jeden život dlouho štvaný našel. V těch západech, kdy po odlivu krve, jímž moře nebe plálo, hvězdy bílé zůstaly ležet jako mušle prvé tmy na pobřeží o samotě zbylé, já netušil, jak vy na břehu moře, ó nemocní, kdy hvězdy lesk se sněží, že budu bloudit, kořistí jsa hoře, kdes samovraždy smutném na pobřeží, že bude ticho jako v rakvi dusné i v duši mé i v zasmušilém kraji, že pořítím se chor jsa do tmy hnusné, v níž zoufalé myšlénky rychle zrají, že i bez naděje, které jsem smával se často u vás, v bouře divém šlehu mou duši nemocnou tmy zhltí nával, ó souchotináři na pustém břehu!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

760. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na Severním moři. (Vojtěch Pakosta)
  2. SESTINA O ZAPADAJÍCÍM SLUNCI. (Vladimír Frída)
  3. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  4. POUTNÍK. (Josef Kuchař)
  5. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  7. STÍNY VEČERA (Jaroslav Vrchlický)
  8. Zklamání. (Boleslav L. Černý)
  9. Ve stínu žití. (Xaver Dvořák)
  10. HRACÍ SKŘÍNKA. (Bohdan Kaminský)