SVATÁ NOC.

Otakar Auředníček

Ty rubíny, jež kol čela ti hoří, mé krve krůpěje jsou, kterés vsála, kdy v noci oné nevýslovném hoři rameny svými tělo mé jsi spjala. Tvé oči měly odlesk zpěvných moří, v nichž hvězdná zář až ze dna divně sálá. Tvých ňader růží vůně ještě moří teď duši mou, již krutá bolesť rvala. A slova tvá nevidné prsty byly, jež hrály duše mojí na klavíru, jenž dlouze lká a sladce nocí kvílí. A vůně ňader tvých a tvého těla já dlouze ssál v hlubokém, velkém míru té noci, jež se v nekonečno skvěla.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

30. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)
  2. NOTTURNO. (Otakar Auředníček)
  3. *** (Karel Toman)
  4. Slyším v duši: (Otokar Březina)
  5. V nemocnici. (Sigismund Bouška)
  6. Duše a luza. (Antonín Sova)
  7. SOUZVUK. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Růže jsi – (Adolf Heyduk)
  9. O zašlých melodiích. (Adolf Heyduk)
  10. LIST Z DENNÍKU. (Josef Svatopluk Machar)