PROMĚNY.

Otakar Auředníček

Dřív písně pastýřův a zvonů znění a kraje mír ve hrudi básník nes, zpěv jeho byl jak tklivé dětské snění a byl v něm jas a vůně niv a ples. Pak Byron romantismem zvláštním schvátil vír básníků, jenž za ním nocí spěl jak ohon komety, jejíž zjev ztratil se záhy tak, jenž v duši jiskry sel. Pak Hugo. Moderní šli pěvci za ním s tou otrávenou hrudí uštvanou, s tím resignace divým pousmáním, kdy v oku víc ni slzy neplanou. A pěli o své pusté, choré hrudi, o lásce lživé, nudě kaváren, o duši vína, o žití, jež nudí, o tom, jak život hloupě promarněn. A druhý výčitky vrh ve tvář bohu tak pravdivé, že tupý dav lál naň; jsme Prometheové, již vzdornou nohu v prach země tisknem, ale k nebi skráň zvedáme vzdorně, lidstva hnusné rány my pevnou rukou odkrýváme v ráz, o hadrech chudiny se zpěv náš štvaný jak zimní valí noc, z níž dýše mráz. A po nás přijde pěvců doba zlatá, kdy o hvězdičkách budou sladce lkát, žeň rýmů zvonivých pak vrchovatá, v nichž slovo „štěstí“ aspoň tisíckrát. A kritikové budou tleskat mile o zdravém duchu, pravém nadšení. Jak dobře, že se naše kosti bílé v zem bezcitnou mezi tím promění!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 3 osoby; jsou označeny takto

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

667. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TŘI SLOKY. (Emanuel z Čenkova)
  2. NOCTURNO. (Hugo Kepka)
  3. báseň bez názvu (Emanuel Miřiovský)
  4. Své první básni. (Rudolf Bort)
  5. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  6. TA PÍSEŇ MI DOZNĚLA V DÁLI.. (Roman Hašek)
  7. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  8. SLET PÍSNÍ. (Antonín Klášterský)
  9. V touze po lásce. (Bohdan Kaminský)
  10. ŠEL ČLOVĚK... (Antonín Klášterský)