bouhar

Stanislav Kostka Neumann

bystřina zpívá v divokém spádu, málem a brouzdáš se na vodopádu, s mokrého kamení na suché vzhůru, vzhůru a vzhůru k lesnímu břehu, poslední smrk tu, mu pohladit kůru, napít se v štěrbinách zřidlého sněhu nahoře. tady však, ještě pod poloninou, kravky se toulají s lačností línou po svahu v houšti i na paloucích, dědovi bouharu vypadla fajka, o ráji sní v těch hodinách vroucích ve stínu smrku, jenž jako vlajka se rozmáchl. to jsme se lekli. a první pohled po kravkách, jsou-li na jeho dohled dědo, je krásně pod dragobratem. co vše tu kvete, jak to tu dýše, nežli sem vtrhnou s bílým svým katem zima a tvrdé zákony výše, brrr, zakrátko. horilku sladkou, co říkáš, bratře, dávno žes nepil takovou, k vatře, škoda, že neusedneme spolem. ještě žijem, kvetou struky kravkám i mladicím dokola kolem, a jako dole ty staré buky je každý chlap. dávno žes nejedtak bílého chleba? čert vám ty vaše skály tu jebá, pak z toho panská srdce jsou dravá. i na kukuřici vás šidí, jen když se pytlík vlní a vzdouvá, máš to tak pořád: dvojí jsou lidi tu na světě. dávno žes nehulil takový tabák? ze mne zpívá zelený žabák, není-li to jen ze staré slámy, co zbude po chudém oborichu. kuřme, když chutná, a den je s námi, chudí jsou bez smrtelného hříchu tu na zemi. chtělo by se tu u tebe lehat, v kolybě spát a po horách běhat, dokud nás letní paprsky hřejí. i chuďas bere tu krásu a sílu, majerky večer všecky se smějí, žehnej vám země, kravkám i dílu, na pány sešli mor.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

198. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Křídlovka (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Plťaři. (Adolf Heyduk)
  3. Nepohnutě. (Adolf Heyduk)
  4. 595. Že tam dále poušť tu sněh už kryje, (Jan Kollár)
  5. NA PEŠTSKÉ KALVARII (Jan Neruda)
  6. 107. O, coby tě srdce této hnětné (Jan Kollár)
  7. Chodbičkou úzkou, (Josef Holý)
  8. SLOVÁKŮM. (Adolf Heyduk)
  9. Obležení Žatce. (Jan Slavomír Tomíček)
  10. Jen pevným, hrdým buď! (Adolf Heyduk)