PO HOSTINĚ

Stanislav Kostka Neumann

Dozněla kota, ztichly šámizeny, a géše, pestré můrky, křídla skryly, šly domů spát. Snad příliš rozjařeny jak hosté mí. Neb skvostné sake pily. Tož do zahrady otevřel jsem stěny, kde v rybníčku se chvěje měsíc bílý a voní kosatce. A tílko ženy, jež zůstala, teď svírám v noční chvíli. Noc mléčná vějířem svým něžně mává na horké tváře, rozjitřená čela, noc sladká... Ale sladší Takigawa. A proto ruka má pod rudý hedbáv sklouzla jejího kimona... Pro kouzlo těla já zapomněl jsem, noci, tvého kouzla!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

96. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIII MUSA (Stanislav Kostka Neumann)
  2. IDYLLA. (Bohdan Kaminský)
  3. PIANISTA. (Karel Červinka)
  4. První kapitola. (Josef František Karas)
  5. SEN NAD DUNAJEM. (Irma Geisslová)
  6. NOČNÍ ELEGIE. (Viktor Dyk)
  7. Venuše. (Emanuel z Čenkova)
  8. OČI. (Karel Červinka)
  9. A JEŠTĚ TANEČEK. (Karel Červinka)
  10. Štědrý večer. (Emanuel z Čenkova)