ZRCADLO

Stanislav Kostka Neumann

Obraze luny ztuhlý v spěži hladké, na líci zrazuješ kus nebes jemně, na rubu zryt jsi představami země, jsi důvěrník i symbol duše sladké. Vše důvěrné a prchavé a krátké, lesk slzí, úsměv zpívající němě, žár čekání i smrti bledé sémě ty přijímáš a pevným činíš vratké. Se ženou nejvíce jsa spřátelený – ba, přísloví dí, že jsi duše ženy – líp nežli muž i tělo její znáš, půvaby z temnot, úbělu i nachu. Kdo věří tedy bláhovému tlachu, že co jsi přijal, v hloubi nechováš? Když samuraj navrátil se z Jeda, tu domů spěchá k půvabům své žínky a dárky ovšem nese, cukrovinky, a zrcadlo, jež jako luna bledá se leskne stříbřené, o němž ni zmínky však není v Macujamě... K tváři zvedá je mladá žena. Zvědavost jí nedá: Čí je to úsměv, svěží půvab žínky? A rdí se, když jí praví: Tys to sama... Tu ukryla je. Před smrtí až dala je dceři své, by příliš neplakala... Tak ráno, večer dcerka mluví s matkou... Když otec přistihl ji, ptal se, chápal. Cit měkký jal ho. Pověst dí, že plakal. V Hakatě na Cestě vzývaných bohů bronzová, mocná hlava Buddhy stojí bez trupu, bez lotosu v jasném znoji i v dešti krásná ve svém přísném slohu. Skryt podstavec však. Neb až k bradě bohu zrcadla k zrcadlům se v horu pojí. Těch tisíců spěž dělník jednou spojí, a celý Buddha v lotos vloží nohu, usedne na Cestě modliteb... Dary žen nesčíslných jsou ta zrcadla. Žen nesčíslných vteřiny a tvary, žen úsměvy a slzy, rty i ňadra tak pohtlí spěž boha sladce mdlá. A žena bude obsah jeho jádra.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 3 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

206. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hymna Persefoně. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Za Antonínem Chittussim. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Přípitek antický. (Jaroslav Vrchlický)
  4. SEMPER EADEM. (Jaroslav Vrchlický)
  5. báseň bez názvu (Jaroslav Vrchlický)
  6. báseň bez názvu (Jaroslav Vrchlický)
  7. Poslední láska Dona Juana. (Jaroslav Vrchlický)
  8. SOŠE SVOBODY V NEW-YORKU. (Jaroslav Vrchlický)
  9. ŽENA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. HYMNA KE CHVÁLE TVŮRČÍ RADOSTI. (Jaroslav Vrchlický)