IX   Úsměv svých zoubků jsi mi darovala,

Stanislav Kostka Neumann

Úsměv svých zoubků jsi mi darovala, úsměv tvých zoubků stále se mnou teď. Ať cokoliv s tvým obrázkem si říkám, ten sladký úsměv – tvoje odpověď. Na radost, vděčnost, na touhu i žal můj mně stejně svitne, stejně odvětí – a bude jednou k zešílení stejný, až vzdušný zámek můj se rozletí. Zaň však i za ta příští svoje muka jak jaru strom chci květem děkovat. Zač stál by život, kdyby pro žal příští to nejkrásnější bál se míti rád.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

75. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TŘICETILETÁ. (Karel Červinka)
  2. LAMARTINE (Zikmund Winter)
  3. Sonet říjnový. (Josef Svatopluk Machar)
  4. ...., milá, zlatá (Jan Evangelista Nečas)
  5. I. Kde jsi byla, kde jsi teď? (Jaroslav Vrchlický)
  6. Den s tebou. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Dvě sloky. (Josef Svatopluk Machar)
  8. NA LETNÍM BYTĚ. (Bohdan Kaminský)
  9. LETNÍ PROCHÁZKOU (Antonín Sova)
  10. ROZLOUČENÍ. (Karel Mašek)