CIII   Březnové slunce už by hřáti chtělo,

Stanislav Kostka Neumann

Březnové slunce už by hřáti chtělo, přikouzlit smaragdový růměnec na šedé tváře, na vrásčité čelo kraje, jímž chodí smutný milenec. I dobrým ptákům plným snubní něhy se živel sladký dere z hrdélek, vždy znova škrcených však zlými sněhy a dechem zamrzajících zas řek. Mstivými vpády navrací se zima ač přemožena znova do kraje. A my jsme ti, jimž jihomořské klima se do snů touhy rdí jak naděje. Zápolí křehké jaro s nepohodou jak žebrákovy touhy s chudobou. Nakonec země s nebem výsknou shodou, a jaro provede zas přec jen svou. Však žebráci, jak dříve zimou lysou, teď jarem půjdou se svým břemenem. Žebráci dvakrát světem trestáni jsou, a více svými sny než chudým dnem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

278. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 22. Ještě spí! ó ticho srdce hlasné, (Jan Kollár)
  2. STANISLAVU ZIMOVI. (Antonín Klášterský)
  3. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  4. Sokolu. (Karel Hlaváček)
  5. TOBĚ. (Josef Václav Sládek)
  6. XXVIII. Exodus. (Jaroslav Vrchlický)
  7. SONET. (Antonín Klášterský)
  8. Můj sonet. (Jaroslav Vrchlický)
  9. KRÁSE. (Jaroslav Vrchlický)
  10. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)