báseň bez názvu

Stanislav Kostka Neumann

O, světlo, světlo, jak ti vděčen jsem, že, maje zrak i sen svůj mohu zříti, jenž, ztělesněn zde, živým mramorem v mou jeseň vešel, hřeje, voní, svítí. O, vzduchu, vzduchu, jak tě velebím, že dýchati a – milovati lze mi, že po dnech všedních srdcích sladký rým mé svátky korunuje nadějemi. O, živly, díky, že jste shodly se, poslaly štědrou Pomonu až ke mně; své ovoce mi nese na míse, na zlaté míse rajské plody země. O, hmoto, díky, že jsi rozkvetla do pozdních dnů mých nejkrásnější básní, že utkala’s ji vroucně ze světla, jež úsměvem i černou chvíli zjasní. A díky, dík, že rozněcuješ v ní jak hudbu v pramenech a v květech vůni sladkého ducha něžné jiskření, jež tane nade mnou jak novoluní. Má radost z květiny, jež sladce voní a pro mne, pro mne právě rozkvetla, to není ryčné řehotání koní, to tichá modlitba je ze světla, jež v mozku tetelí se, v srdci hoří pokorným, vděčným díkučiněním... A k nejkrásnějším břehům jižních moří chtěl bych ji nést a něžným veršem svým jak hedbávím ji obaliti celou... Té hrůzy, býti ránem květině, jež otvírá svou náruč uzardělou jen pro tebe a ve tvé hodině! A toho štěstí, věděti, že cítí dne svého úsměv táti v hebkou tmu, pokornou něhu, a že přináší ti jarní svůj dech co obět podzimu...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

964. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Písně svatební. (Milan Fučík)
  2. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  3. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  4. V STARÉ KAPLI KLÁŠTERNÍ (Božena Benešová)
  5. ZPĚV SVATEBNÍ NOCI (Karel Hugo Hilar)
  6. ZLOMENÁ KORUNA. (Josef Holý)
  7. Hymnus. (Růžena Jesenská)
  8. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  9. XXXI. Po dnech rozkoše, má drahá, (František Ladislav Čelakovský)
  10. XXI. (Xaver Dvořák)