NOCTURNO V BENÁTKÁCH.

Adolf Bohuslav Dostal

Noc měkce přítulná se vlní nad lagunou; město z hrobky snů se k slunci neprobudí, zpěv toužných barcarol zmlknad strhanou strunou. A v stínů paláců spí gondolieři chudí. Pár lodic kroužících pod schody piazzetty hrou světel barevnou sen touhy nenaplní; a v znění mandolin jak vadnoucími květy vzduch voní prohřátý, a noc se měkce vlní. Nic z mrtvé nádhery dnes srdce neoslní, a palác dožecí, jak bílý s břehu svítí v tmu noci, marný vzdech, jen divný smutek zvlní. Stín města odešlých, mdle ozářený lunou, mi zbývá v myšlénkách, a duše ještě cítí, noc měkce přítulná jak chví se nad lagunou.

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

16. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Gondoliera. (Antonín Klášterský)
  2. NOC V BENÁTKÁCH. (Roman Hašek)
  3. CIZINCE. (Otakar Theer)
  4. Z východu. (Adolf Brabec)
  5. Benátky v noci. (Antonín Klášterský)
  6. parnasie (Stanislav Kostka Neumann)
  7. None (Alfons Breska)
  8. BARKAROLA. (Rudolf Pokorný)
  9. Pohled z Galerie. (Adolf Heyduk)
  10. VELIKÝ SOUMRAK NASTÁVÁ... (Josef Svatopluk Machar)