Doma

Stanislav Kostka Neumann

Mlhy jsou v kotlinách a bez lesků sivé je nebe; vejde-li člověk do lesů, hlavu zadumán svěsí. Po rusých temenech vrchů zavřených v sebe na šedých šlářích ticho skřehlými pluje lesy. Datel jen odklepává hubený den svůj a těká po sosnách fijalových. Sýkora v habří pískne. Melancholická radost a barev dřímota měkká pod nebem uzavřeným k zemi přátelsky tiskne. V teplém tak hnízdě ptáku dobře a veselo bývá, hledí-li mřežovím větví s rodného stromu... Obloha má ovšem slunce, ale je nepravdivá. K zemi se navracíš. I když je chudá. Domů.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

50. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Před bouří. (Jan Evangelista Nečas)
  2. BOHATÁ NEDĚLE (Antonín Sova)
  3. I. Ticho, – ani vánek nezachvívá (Rudolf Mayer)
  4. Jarní déšť. (Josef Kuchař)
  5. HORY POD SNĚHEM (Antonín Sova)
  6. KRAJINA ČESKOMORAVSKÉHO POHOŘÍ (Antonín Sova)
  7. PODZIM. (Karel Babánek)
  8. VZKŘÍŠENÍ NA VSI. (Antonín Klášterský)
  9. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Česká vesnice. (Bohdan Kaminský)