Vzpomínky.

Stanislav Kostka Neumann

Po kousku blankytu, jejž vidím skrze mříž, oblaka bílá táhnou, a za věž černavou, jež strmí v jasnou výš, jak v tanci rychle zahnou... Z dna času příběhy se noří blíž a blíž pohřbené dobu drahnou, a tak mi divno je, ty vonné stíny když do duše zticha sáhnou. A celou staffáží dnů mého života teď ruka neznámá tu mlčky třepotá a pestrý rej kol víří – I ještě včerejšku si maně vzpomínám, jak na promenádě jsem dýchal parfum dam mdlý, jenž se davem šíří.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

53. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. Po plesu. (Josef Svatopluk Machar)
  2. DOMÁCÍ PLES. (Emanuel z Čenkova)
  3. OBRAZ. (Karel Leger)
  4. První kapitola. (Josef František Karas)
  5. JALTA (Josef Svatopluk Machar)
  6. Popeleční středa. (Jaroslav Vrchlický)
  7. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  8. RUKAVIČKA. (Bohdan Kaminský)
  9. PIANISTA. (Karel Červinka)
  10. IV. Smuteční šaty. (Josef Svatopluk Machar)