Ráno

Stanislav Kostka Neumann

V červnové ráno, ve tři hodiny ráno snem dosud všechno je stkáno v křehký a bledý tvar. Kraj, stisknut mléčným poklopem k zemi, zalklý je dosud soustem noci, jež s rozepjatými perutěmi již pouze jako zřidlý stín hrouží se v západ. Dědina ještě má zavřené oči, až k ústům staženu peřinu ticha. Vychladlý, vlhký vane vzduch po jejím čele. Nehybně leží s roztaženými údy, s pokojným dechem, se spícími pudy nevinná, sličná. Vycházím tiše na ranní lov, nemohu jinak než po špičkách. l tak však o zrnka písku mé podešve dělají nesmírný hluk. A přece se všech stran v celém kraji již všichni ptáci cvrlikají, hvízdají, zvoní. Jen ještě větším ticho však činí a lidský krok můj tak nevhodným. Plížím se k řece nemístný zcela, růměncem tvář se mi uzarděla, ač slunce ještě v lesích.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

392. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Večer. (Emanuel z Čenkova)
  3. báseň bez názvu (Karel Leger)
  4. XLIII. Před noční bouří v lese. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PODZIMKOVÝ VEČER. (Karel Červinka)
  6. Z LETNÍ NOCI. (Antonín Klášterský)
  7. ZÁZRAČNÝ PRAMEN (Antonín Sova)
  8. NA KONCI MĚSTA (Antonín Sova)
  9. PŘÍZRAK. (Josef Rosenzweig-Moir)
  10. DVA VEČERY (Antonín Sova)