Cítíš to stesknutí v mlhavém odpůldni,

Adolf Bohuslav Dostal

Cítíš to stesknutí v mlhavém odpůldni, venku když listí už padá, když se ti vrývavě vzpomínka poslední z přešlého léta do duše vkrádá, ty bys plakala ráda? Je to jen smutek a pláč někdy zoufalý, co tady ze všeho zbývá; my jsme tak věřili, my jsme tak doufali, teď nám ten smutek do hrudi splývá, a v našich duších se stmívá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

3. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V SKEPSI. (Hugo Kepka)
  2. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Kde jsme se potkali, to alej byla stmělá (Jiřík Luděk Moravský)
  4. My budem šťastni... (Julius Alois Koráb)
  5. Smím věřit? (Xaver Dvořák)
  6. Churavím. (Jan Červenka)
  7. List. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Když lampa zasvítí a život dřímá, (Emanuel Hauner)
  9. KU HVEZDÁM. (Josef Kuchař)
  10. Z CHVIL INTIMNÍCH. (Hugo Kepka)