PODZIMNÍ MELODIE.

Adolf Bohuslav Dostal

Rozpusť dlouhý vlas svůj hnědý, je to dnes už naposledy, na konec jsme došli též, listí svadlé spadne zítra, v mlhavá a chladná jitra ty už nepřijdeš. Nech svou hlavu na mém klíně, zavři oči těžce, líně, blíž se přiviň na mou hruď. Ještě okamžik nám zbývá – smutek tklivou píseň zpívá, tiše, tiše buď. Bylo slunce, květy plály, v písních jsme tu usínali, dnes je tady pusto již, listí svadlé spadne zítra. V mlhavá a smutná jitra ty se nevrátíš.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

58. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V MÉ DUŠI TICHO... (Bohdan Kaminský)
  2. NAČ TEPEŠ, PÍSNI... (Josef Václav Sládek)
  3. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  4. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. Mare amaritudinis! (Xaver Dvořák)
  6. VŮNĚ V SRDCI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. U NÁS V POLÍCH... (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  10. PROLOG. (Adolf Brabec)