lidé s modrými konvičkami

Stanislav Kostka Neumann

nebeská slunečnice, horoucí klín, do něhož klesá právě hvozd, udeřila i do silnice, zlaťoučký mušelín na zádech hřeje naši procitlost. třešňový špalír ještě více zbělel, strašlivá krása; voňavá svěžest táhne ze zahrad. abys jen dnů svých promarněných želel. jsme ranních ptáků chasa a jdeme pracovat. s modrými konvičkami, které se smutně blyští, nastupujeme v den. zahrada zvučí zpěvavými hrami. zmizíme v propadlišti dílen a továren. poselství z lesů, poselství z polí, zahrad, luk do města mlčky neseme. zpěv ticha, radost zeleného běsu, dech země, skromnost božích muk, mozoly neseme. co za to dostáváme, jsou těžká semena spravedlivějších časů. veliký úkol máme, my lidé bez jména: očistec změnit v pokoj, sytost, krásu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1599. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZBLOUDILÍ. (Xaver Dvořák)
  2. POD HORAMI. (Růžena Jesenská)
  3. NA VÝŠINÁCH (Otokar Fischer)
  4. PODZIM HRŮZY. (František Taufer)
  5. Ledy v dubnu (Stanislav Kostka Neumann)
  6. FEÉRIE. (František Rybář)
  7. KOŘIST DUŠE. (Antonín Sova)
  8. II. Rozklad. (Jiří Karásek)
  9. ČISTÉ JITRO. (Otokar Březina)
  10. Zlý kníže. (Eliška Krásnohorská)