odliv

Stanislav Kostka Neumann

když myopické naše zraky lidské za hudbou barev, praporů a vzduchu jitřního se hrnou ven jak darmošlapů tváře nostalgické a mní, že cíl už zří a nepromarní ho, tu táhnou stále, stále, slastí oslepeny, již hudba zmlkla, zhasl den, a zamrazila noc, až pojednou, zle ze sna probuzeny, uvíznou v temnotě a slyší volat o pomoc. vše zdá se při starém, a člověk připadá si zločiny všemi k smrti pokořen; po ztuchlé zemi marně střídají se časy, výsměchem řinčí každý jarní den. a myopické naše zraky lidské už nezří kroku, který zaduněl. na srdce prodaná a kupce blasfemické básníkům slzy kanou se skloněných čel.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

výhra, prohrát, karta, vyhrát, hráč, sázka, prohra, šach, kostka, bulka

250. báseň z celkových 309

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Než zavru oči... (Jaroslav Vrchlický)
  2. Hýřič. (Josef Wenzig)
  3. XIX. Zas jeden záblesk... (Josef Svatopluk Machar)
  4. Sfinga v parku. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SYLVA. (Antonín Klášterský)
  6. Potěšné vidění. (František Matouš Klácel)
  7. Poměry. (Jaroslav Vrchlický)
  8. EDOUARD MANET. I. (Snídaní na pažitu) (Richard Weiner)
  9. RESIGNACE. (Karel Mašek)
  10. TEMNÝ POKOJ (Viktor Dyk)