parnasie

Stanislav Kostka Neumann

bučina se shůry dívá na mokřinu luk. takhle to být voda živá, křišťálový palác skrývá, bílých srdcí tluk. štíhlá těla, žilky bledé, křehké krásy lán. a když večer soumrak zpřede, k tanci nahé panny svede pozdní letní van. uslyšíš tu snad i píseň plynout po vlnách; spadne z mysli marná plíseň, tichoučká ta sladká píseň pozdravuje v tmách. pozdravení krásy dětné, příslib nových jar roní květy pětičetné, panen bílé tváře květné do večerních par.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

242. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CIZINCE. (Otakar Theer)
  2. Gondoliery. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. NOCTURNO V BENÁTKÁCH. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. Z východu. (Adolf Brabec)
  5. Sen na laguně. (Antonín Klášterský)
  6. Za mořem. (Václav Antonín Crha)
  7. V touze. (Hanuš Jelínek)
  8. Benátky v noci. (Antonín Klášterský)
  9. NOC V BENÁTKÁCH. (Roman Hašek)
  10. Most lagunový.1) (Adolf Heyduk)