U okna sedím...

Adolf Bohuslav Dostal

Večer a ticho. Měsíc už vzchází, u okna sedím sám a sám, v jizbu mi stromy stíny své hází, slavíci kdesi zpívají v mlází, a já tu na vás vzpomínám. Před oknem kvetou lípy a voní, které vy máte ráda tak, ve vlhké trávě cvrčkové zvoní, světlušek tisíc vzduchem se honí, chvílemi v křoví vzdychne pták. Vlaku hvizd táhlý zalétl ke mně odněkud z dálky ze trati; netopýr kolem nesl se němě; na blízku klavír zaplakal jemně, jakoby bál se ozvati. A je tak ticho. – Vzduchem se roní neznámé něco, sladké však. – Před oknem lípy voní a voní, hlava se zvolna do dlaní kloní – a mně je náhle smutno tak!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

27. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  2. A STROMY ŠUMÍ... (Otokar Fischer)
  3. JÁ VYHLÉDL JSEM OKNY V KRAJ (Antonín Sova)
  4. NOTTURNO. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Po smrti. (Bohdan Kaminský)
  6. VEČER KVĚTNOVÝ. (Rudolf Illový)
  7. PŘÍCHOD PODZIMU. (Zikmund Winter)
  8. VARHANY. (Antonín Klášterský)
  9. BEZ VĚNA. (Antonín Klášterský)
  10. HLAS POD OKNY. (Karel Babánek)