Bouře.

Jan Calvi Irma Geisslová František Chalupa Václav Alois Jung Josef Kalus Antonín Koukl František Věnceslav Kvapil Karel Lenský Otakar Prokoš Gustav Smolík František Stupecký Alois Škampa Antonín Šnajdauf Antonín Trnavský František Ulrich Emanuel Zítek Ladislav Zvaljevský

Bouře. Romance.
Čekáš už, má doňo krásná? Západu se růže jasná v rudé lístky rozprchala; k večeru’s mne k sobě zvala: nuže, otevř milanu! Otevř okno roztomilé ložnice své úzké, bílé... Nad zahrady stinným prahem mraky hrozí vážným tahem černých, lstivých havranů. Rychle, rychle! – Prachu vlny vzbudil vichr zlomyslný z klidna lože v tanec dravý, hustým proudem dech mi staví v strmé výši pavlanu. 61 Ach! teď jeho ve objetí biret s lesklým pérem letí... Proč ten úsměv dovádivý vnadné tvoje rtíky křiví? Otevř okno milanu! Jak to hučí divým jekem! Ve vlase mi řádí měkkém těžkých kapek vlhká četa, uhasla mi cigaretacigareta, otevř, otevř milanu! Mlha sedla v okno bílé – ah! juž ni tvé líce milé, oči smavé, blýskající, hravou touhou laškující nesmím zříti s pavlanu! Doňo krásná! dobrá! drahá! Po mých slovech vítr sahá, uchvátí je, zanese je hluché svoje ve peřeje, já tu v bouři zůstanu! Proudy deště šumí, hučí, pádem v okně teskně zvučí jako dlaň má tetelivá, tepotem jež doňu vzývá: otevř, otevř milanu! 62 Dlaň již tuhne ostrým mrazem!“ – Zařinčelo okno rázem; rozmařilé líčko donny noří ven se zpod záclony, smavý ret dí k milanu: – Don Quevedo, slíčný muži, přijměte tu skvostnou růži: bez kordiska v tuhém boji dokázal jste lásku svoji v úzkém poli pavlanu. 63 Ant. Trnavský.