Míť někde v očích světlo sympathie,

Jan Evangelista Nečas

Míť někde v očích světlo sympathie, když hasne den a tmí se kolem nás – míť někde v srdci koutek, který hřeje, když na záhonech venku zuří mráz. – Míť někde ruku, jež pot s čela stírá, když pod ním trampoty se míhají – míť někde rty, rty ke mně nakloněné, jež upřímně a vřele líbají! – – To všechno měl jsem v mladých, plachých letech! (Už dávno nad tím roste travička! –) to všechno měl jsem, dokud ještě žila má milá, zlatá, dobrá matička!

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

155. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve své jizbě. (Adolf Brabec)
  2. Starý obraz. (Xaver Dvořák)
  3. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  4. JINÁ PÍSEŇ. (Antonín Sova)
  5. TOBĚ, KTERÁ VÍŠ. (Antonín Klášterský)
  6. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  7. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  8. I. Srdce se chvěje, (Karel Mašek)
  9. PRÁZDNÝ ŽIVOT. (Adolf Červinka)
  10. Kondor. (Antonín Sova)