Tmou do světla...

Jan Evangelista Nečas

Tmou do světla...
Tmou do světla a světlem do tmy běžím, list žlutý střídám s bílým květem svěžím, a myslím na to, co nám z dějin vane, čím člověk byl, a čím se ještě stane? Proč první dítě prvním bylo vrahem? Proč pachtíme se za domnělým blahem, když od kolébky na řetězu bolův smrť vleče nás až do hrobových dolův! Tak snil jsem ve tmách, nudil se a trudil, až duch můj jasem duhovým se zbudil, a perutěmi letěl na Golgotu. Zas věřím slze, krvavému potu, a vzývám toho, který bleskem píše, a lidstvo vede vzhůru – výš a výše. 5
Básně v knize Svět a srdce:
  1. Úvodní verše.
  2. Tmou do světla...
  3. Když jarní vánek...
  4. Hvězd tichých světel...
  5. Buď zdráv...
  6. Chci orlem býti...
  7. Něčím velkým...
  8. Jsem jen práškem...
  9. Mateřská řeč.
  10. PRAZE ku dni 18. listopadu 1883.
  11. Pracuj každý pro vlasť...
  12. Tichou nocí...
  13. První láska.
  14. O mé hvězdince.
  15. Já loučím se již...
  16. Znělka I.
  17. Znělka II.
  18. Obletělo černé ptáče...
  19. 1. Když mládenci a panny
  20. 2. Co si to jeseň zpívá,
  21. 3. Ach! již není, jako bylo
  22. 4. Odvanuly sny mé zlaté,
  23. Svým vzpomínkám.
  24. Minula mladosť...
  25. Bůh a člověk.
  26. 1. Nejsem já již, kým jsem býval
  27. 2. Kdybych já to mohl,
  28. Ze strniště.
  29. Vyletěla duše z těla...
  30. Ke hrobu Jana A. Smoléra.
  31. 1. V řadách leží němy
  32. 2. Ve zákoutí samovrahův
  33. Setkání.
  34. Jak jatý sup...
  35. Zavřete krčmy!
  36. Když vítr lkavý...