Když jarní vánek...

Jan Evangelista Nečas

Když jarní vánek vane údolími, jak vzpomínání myšlénkami mými, když keř i voda houpají se hravě, a ptactva pění zvučí po doubravě – já ve stín břízy zamyšlen si sedám, a ztraceného klidu sobě hledám, a odpočinku na sebrání síly. Ach! daleko mám k vytknutému cíli! však nelekám se cesty nebezpečné: duch půjde dále, ženich krásy věčné, té krásy, která zjevuje se v kvítí, a v srdcích těch, již první láskou cítí, i těch, již cestou krvavého potu jdou za ideál svůj až na Golgotu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

261. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Rudolf Medek)
  2. Písně milostné. (Bohuslav Čermák)
  3. KVĚTEN MARIÁNSKÝ (Xaver Dvořák)
  4. Na Dunaji. (Irma Geisslová)
  5. SVATÁ MARIA! (Karel Dostál-Lutinov)
  6. ADVENT. (František Taufer)
  7. V cizině. (Emanuel Miřiovský)
  8. RUDÝ KVĚT (Alois Jirásek)
  9. Vy doby zašlé... (Xaver Dvořák)
  10. PO PLESU (Alois Jirásek)