Poslední švec.

Jan Evangelista Nečas

U postele láhvičky a prášky, na čele pot velký jako hrášky. Tak tu vidím ležeť ševce Šídlo, jemuž nechutná už žádné jídlo. Pán bůh popřej jemu v nebi stánku! Zde na zem sedal na verpánku, na něm šil a pil a zíval. Ve všem, chudák, smůlu míval; ba někdy i ve úkropu pozoroval tmavou její stopu. Potěhem on u patřičné míře pasoval své kluky na rytíře. Teď tu hyne. Slyšte jen, jak heká; smrt už na tu jeho duši čeká. Nebude víc dobrou kůži voliť, přestal, chudák, pevné dratve smoliť. Jakmile on sejde z toho světa, po dobrých už botách bude veta. A co stálého nám dá ta příští doba? Boty budou samý lak a zdoba, kterouž krvavě my budem platiť. Pak i kramflek bude možno ztratiť; kůže počne pukať jako skály, časem pro to přestanou i bály, neboť ten, kdo jemnou botku nosí, po prvním by tanci zůstal bosý. On však, to byl řemeslník jiný, pro pevnosť a vytrvalosť činný. Kdy as po něm vydaří se druhý? Ach, už bledne! – Už je celý tuhý! Zalkej, matko země, ve hlubinách, větrem rozekvil se po dolinách! K zemi snášejte se mraků sbory aby smutkem halily se hory. Ptactvo, zanech veselého zpěvu. Hochu, opusť milovanou děvu, abys toho k hrobu doprovodil, v jehož práci k muzikám jsi chodil. Nechať všecko volá v jednom chvění: „Již ho není! Běda! Již ho není!“ My pak, jak se na křesťany sluší, modleme se za tu jeho duši. Nechať opěván je každým pěvcem, bylť on posledním a dobrým ševcem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

123. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Miloš Červinka)
  2. Pějte si vy Apollovi sluzi, (František Sušil)
  3. ZELENÁ ŽABIČKA. (Josef Jaroslav Langer)
  4. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  5. POKUŠENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. 612. Odpusť, že tak nedokonále sem (Jan Kollár)
  7. Béranger. (Emanuel z Čenkova)
  8. l. Prahne (Petr Křička)
  9. Úřad věstce – břímě přenáramné; (František Sušil)
  10. 41. Při pohledě, jehož vážnou zpouru (Jan Kollár)