Vladislav Svorný.

Jan Nálevka

Dvě vojska bratří knížat se staví v lítý zmar; v jich čele sličný Vladslav a starší Otakar. Tož o korunu českou vražedná býť seč; a v české krvi oba chtí brodiť břitký meč. I zírá na své šiky mladistvý Vladislav; hruď trpký žal mu svírá nad ztrátou drahých hlav. Přemítá v tichém lkání a k srdci tiskne dlaň: Což nás stále hubiť domácí války saň? Krev vlastní proléváme a nepřátelů vzdor sílíme vlastní vinou a sobě na úkor. Svou krásnou zemi rodnou a její dělný lid my zbavujeme blaha a rodin kláme klid. Své požehnané nivy, své dvory, dědiny hubíme, pro něž žily praotců šediny.“ Zadumal, rozhodl se šlechetný kníže-jun, jsa nadšen láskou k vlasti i lásky k bratru pln. Zabočil krokem rychlým u válečný svůj stan, by tajně v okamžiku byl bratr obeslán. Otakar, v plné zbroji uchystán v krutý boj, utlumí, spatřiv posly, své duše nepokoj. A pevným krokem spěchá, nechť se, co chce, stát; vždyť kdo jej obesýlá, je mladší jeho brat. V stan vkročí zasmušený; brat na šíji mu kles’: Zde, bratře Otakare, knížecí znak jsem snes’! Zde korunu si vezmi a s mou českou zem; neb proto obeslal jsem dnes svého bratra sem.“ Otakar překonaný za odpuštění lkal a Vladislavu bratru Moravu v úděl dal.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

390. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ZÁPASÍCÍCH. (Josef František Karas)
  2. Čechové u Baltu. (Vincenc Furch)
  3. RIEGROVA ZÁVĚŤ (Bohdan Kaminský)
  4. Nad Rizenburkem. (Vojtěch Pakosta)
  5. PŘI EXEKUCI (Alois Jirásek)
  6. Bratrům na jihu! (Jaroslav Tichý)
  7. JEN AŤ! (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  8. Karlu Sladkovskému (Josef Václav Sládek)
  9. U Domažlic. (Adolf Heyduk)
  10. OSVĚTA. (Václav Jaromír Picek)