Náš zlatý král.

Jan Nálevka

Žil kdysi král, ó milé děti, jenž Čechy nad vše miloval, a jehož nikdy ze paměti nám nevyrve ni zdar, ni žal: On býval – děcko – za vlasť psancem a tupen cizím, podlým hancem. Než dospěl, bylo v Čechách smutno: Zde Branibor a žoldák tyl. Lid slzu v oku, v srdci rmutno; krev ssál mu cizák ze všech žil. Co nemoh’ v kořisť domů vzíti, to mečem klá a ohněm nítí. – Byl milostivým otcem lidu a citům jeho rozuměl; znal zlatem těšiť jeho bídu a těchou plašit’ z nitra žel. Co jací v světě byli králi, ti všicci za ním v lesku stáli. A Evropa si povídala o českém králi učeném; a světem létla o něm chvála: „Co v Čechách v skutku, jinde snem.“ Ba, Vácslav Druhý byl král zlatý, jenž záři nesl v palác, chaty. Co jiní vedli ostřím meče, král Vácslav učeností svou, svým věhlasem, bez hrozné seče: jej pro koruny jinde zvou; již jásají i polské nivy: „Ať žije král náš spravedlivý!“ – Byl králem, jemuž rovno není, nech dějů pročteš každý list. Slyš, co děl kdysi v zanícení, tak nadšený a láskou čist: „Nuž, raďte, kdo zná lépe vlásti, a já mu žezla dám svých vlastí!“ A jako mince jeho byla vždy berný, těžký, čistý kov, tak mluva jeho hlaholila vždy plna slibných, zlatých slov, vždy nadějná, vždy konejšící, jak úsměv v jeho zbožné líci. Ó byl on králem, děti milé, jak granát, jenž má čistý lesk; vždyť jeho snahy ušlechtilé z Čech zaplašily všechen stesk. On sluncem, andělem byl dobra a národ jeho rostl v obra. A rostl v obra v šťastném klidu, tak milující, milován, že znělo vlastí z nitra lidu: „Ať žije Vácslav král, náš pán! Ať paměť Tvoje neuhasne! Buď zdráv, Ty velké kníže jasné!“ „Ať paměť jeho neuhasne!“ tak díme po letech my dnes, kdy zase k staré slávě jasné se budí znova město, ves; kdy srdce tluče ve nadšení: „Svět Čecha opět ctí a cení!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

427. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZA VÁCL. BENEŠEM TŘEBÍZSKÝM. (Josef Václav Sládek)
  2. SUDIČKA. (František Táborský)
  3. Stesk. (Eliška Krásnohorská)
  4. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  5. Král Jan. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Po válce r. 1866. (Emanuel Züngel)
  7. Jednání třetí. (Jindřich Böhm)
  8. LEGIÍM NAŠICH HRDINŮ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  9. EXULANT. (Jaroslav Goll)
  10. DVĚ BÁSNĚ POLITICKÉ. (Bohdan Kaminský)