To byla sladká zalklá noc a hvězdy stříbro mžily(J7f)
byl vnitřně jimi prosvětlen stav duše zasmušilý(J7f)
Zrak v serpentině potoka zřel občas vlnky spěti(J7f)
jak zjevil by se prchavě mdlý záblesk na perleti(J7f)
Pod stříbrnou se patinou les zachvíval a luka(J7f)
prach rozsívala jiskrný kol étherická ruka(J7f)
A jako v rakvi skleněné by krásná mrtvá snící(J7f)
ve plachém hoři zásvětním kdes dlela na měsíci(J7f)
A sytil vlahý širý kraj dech pokosených otav(J7f)
pták ticha noci nevzrušil jen temně zarokotav(J7f)
Tak jako chodec mystický šlo ticho mezi klasy(J7f)
a černá země znaveně a těžce ulehla si(J7f)
Vlál všude mír jen srdce cval ve hlasu prázdné hrudi(J7f)
v let nekonečnou prostorou on touhu marně pudí(J7f)
A ticho je tak veliké jak abstraktní huk zvonů(J7f)
jenž s věže kosmu doléhá v sluch spících milionů(J7f)
tak tajemné jak oceán a symbolicky syté(J7f)
že jako mrtvou hranici v ně snem svým překročíte(J7f)
Tak významné jak proroctví jak hrobu tůň tak svaté(J7f)
v tom tichu jednou vteřinou i věčnost přetrváte(J7f)
To byla sladká zalklá noc a hvězdy stříbro sely(J7f)
jak zjeven by byl v reflexu svět věky odumřelý(J7f)
I spaly chaty lávky vod báň kaple spala v míru(J7f)
jak černých flórů schvívání byl přelet netopýrů(J7f)
vzduch provinut byl mrákotou a váním nočních fial(J7f)
ret políbení upíří od chladu lučin přijal(J7f)
však není v celém vesmíru kde s lodí svou bys přistál(J7f)
v tu noc žal žití zajat jest ve tvrdý čirý krystal(J7f)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
1085. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
DVĚ HVĚZDY.
(Jan Červenka)
-
NA JEJÍŽ ŇADRECH.
(František Taufer)
-
Půlnoc bohů
(Rudolf Medek)
-
NOC HVĚZDNÁ...
(Louis Křikava)
-
VĚJÍŘ VĚTRŮ
(Otokar Březina)
-
ET TOUT EST EFFRAYANT LORSQU’ON Y SONGE
(Arnošt Procházka)
-
JEZERO
(Rudolf Medek)
-
LX. Zem se koupá v ohni západu,
(Jaroslav Vrchlický)
-
VČELY
(Jan Opolský)
-
HŘBITŮVEK
(Jan Opolský)