ČERNÝ LES

Jan Opolský

To bylo nejinak, než jak by zvonů znění se tratíc zavadlo až ve zvukový stín, a s výšek závratných, kde oblačno se pění, kams zapadalo navždy do pustin. Tak chladně, syčivě se chvělo křehké listí, jak formou hudební by vyjádřen byl žas, jak hořká náchylnost ke snu a nenávisti, již, duše lidská, tajně živila’s. Kol syrou plesnivost a troucheň sypké země, jak jedem vranovce by prostoupen byl chlad, mrak neklidu, jenž mlčky přepluje mě, bych nad hlavou svou cítil putovat. A onen divný zpěv, jejž sordinuje dálka, jímž láme žalost svou a samotu svou drozd, s ním v duo spojíc se i nitro moje zalká nad živým přítomnem, pro mrtvou minulost. I pro sám černý les, jenž celé dlouhé věky, snům těžce život dav, rov pro ně ustýlá. Ni jeden nekmitne mu průhled do paseky, kde srna bílá by se zjevila.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

108. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KDYŽ VÍTR LKÁ. (Adolf Brabec)
  2. 26. Nynější hudba. (František Zdobnický)
  3. DUNÍ ZVONY... (Antonín Klášterský)
  4. II. Jak bouř, kdy řádí na horách, (Jaroslav Vrchlický)
  5. KRÁSNÁ CHVÍLE. (Zikmund Winter)
  6. ROSENFELD – SLEPEC. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Pražské zvony. (Karel Babánek)
  8. VZKŘÍŠENÍ. (Xaver Dvořák)
  9. Zvony. (Emanuel z Čenkova)
  10. NETOPÝŘI (Jan Opolský)