Podivnou mocí neklidnou duše se vždycky chvěla(J7f)
do hájů se tu vstoupilo tak jako do kostela(J7f)
nesměla ústa semknutá vřelého slova říci(J7f)
hlas by jak voda zledověl hluboko v křtitelnici(J7f)
trestná by boží pravice vztáhla se na tu duši(J7f)
která tu věčný bytí mír nezvána nikým ruší(J7f)
Bylo tu jako v kostele ve kterém duše živá(J7f)
pokojnou vlídnou lehkou smrt pro sebe vymodlívá(J7f)
Ze stromů černých šumících vztyčeny byly stany(J7f)
nehmotné ruce jako by vsahaly na varhany(J7f)
jako by z prsou nástroje hluboké zdroje síly(J7f)
ve formě hudby ztišené na povrch vystoupily(J7f)
živoucí sladké dýchání chvělo tu těly sosen(J7f)
byl li jsi chudší o pravdu bohatší byl jsi o sen(J7f)
Z ukrytých houštin úpěl pták podivný truvér ticha(J7f)
proti té zjevné žalosti bolest tvá byla lichá(J7f)
neboť on zapěl z potřeby ku které osud nutká(J7f)
která je měkce tající nebo zas žhavě prudká(J7f)
Zazpíval jak by útlou hruď rozerval břitkou zbraní(J7f)
jak by to bylo pro poslech citové vymírání(J7f)
Maličký pramen ledový drcený tíhou skály(J7f)
jako krev zvolna roněná života ubírá li(J7f)
ťukal a suslil sváděje nerovný souboj s hluší(J7f)
o to jsa v pravdě strašnější o co byl jednodušší(J7f)
Praskalo slabě jehličí voněly zalkle smoly(J7f)
mechy a houby plesnivě čišely po okolí(J7f)
slunce sem vešlo pořídku záclona stínu měkká(J7f)
halila oltář samoty pod kterým údiv kleká(J7f)
Podivnou mocí neklidnou duše se vždycky chvěla(J7f)
do hájů se tu vstoupilo tak jako do kostela(J7f)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
1464. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Ve stínu.
(Rudolf Richard Hofmeister)
-
HEREČCE.
(Adolf Bohuslav Dostal)
-
V Naslouchej, duše má, když opustila’s právě
(Rudolf Medek)
-
Ty měkké melodie...
(Julius Alois Koráb)
-
Chrám.
(Xaver Dvořák)
-
ZEMŘELI, KRÁSNI ZŮSTALI.
(František Taufer)
-
TICHO
(Otokar Březina)
-
ZE TROSEK ZAŠLÝCH.
(František Taufer)
-
Jitrem
(Antonín Sova)
-
Hudba siesty.
(Jiří Karásek)