REJTHAŘI KRÁLE.

Jan Opolský

Rejthaři krále sličné koně měli, přec udusili rájů travičku, pod jejich kopím rány červivěly, jed naplňoval žhavou šavličku. Rejthaři krále smutné srdce měli pro nejparnější ze všech řemesel, byť tisíckrát tím jedním krajem jeli, kdo uvítal je, lid stál nevesel. I slezli v stínu, napojili koně, pak srdce svoje vezli někam dále... Lid neveselý, rukou oči cloně, mrak vyprovázel za rejthary krále.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

koníček, koník, vraný, podkova, šavlička, osedlaný, kůň, vraník, ostruha, jet

42. báseň z celkových 323

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TMAVÉ OBRÁZEK. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. 231. Jak tu letí na čilém koni svém jako oblaka jezdec, (František Sušil)
  3. Věrný pes. (Václav Antonín Crha)
  4. XLI. Čas s rolničkami, s bičem šaška, (Vítězslav Hálek)
  5. NÁNA. (Josef Kalus)
  6. IV. S hor do dolů vraný kůň cválá, (Jan Vlk)
  7. Námluvy. (Adolf Heyduk)
  8. Vraný koník. (Josef Václav Sládek)
  9. „U zlatého slunce“. (Karel Leger)
  10. PAMÁTKA NEJDRAŽŠÍ. (J. B. Polom)