ŠEŘENÍ.

Jan Opolský

Já slab jsem šel a plný žele juž před svítáním za rosy a usmíval se nevesele, že nedočkal jsem kohosi. Můj vlastni úsměv bolel sice, jako když jizvu rozšklebí, však větší bolest půlměsíce, jenž rozplýval se na nebi. Já probouzel jsem slůvkem „včera“ až z hloubi vlny minula, a do skonání náplň šera kol plynula a plynula...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

952. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. Pel mi s květu vítr svál, (Josef Holý)
  3. Pan učitel. (Adolf Heyduk)
  4. List. (Augustin Eugen Mužík)
  5. ČÍM VÍCE TRPÍM... (Antonín Klášterský)
  6. Andante. (František Táborský)
  7. PLÁ Z PODUŠEK VŮNĚ... (Roman Hašek)
  8. SVÉ DCEŘI. (Josef Václav Sládek)
  9. STROM ŽIVOTA (Otokar Fischer)
  10. NÁVŠTĚVA PŘED OPERACÍ. (Karel Červinka)