SLAMĚNKY

Karel Dostál-Lutinov

Letos mi vyrostly moc krásné květy, kořenně vonné, bílé, ruměné a nevadnoucí jako amulety; jsou to mé divné květy slaměné. V kytičku svázal jsem je tenkou nitkou a dolů květem jsem je zavěsil, tak ustrnuly a jsou živou kytkou. Co jsem se z ní už dávno natěšil! A přišly mrazy, vánoční pak sněhy, kdy kvítko jest už bájí, vzpomínkou – a slaměnky mé plny krás a něhy, jak včera vzkvetly by, tu čerstvy jsou. Tak, milý příteli, toužíš po kvítku pro celý život? Nevol si pomněnku ni cyklamku ni růži aksamitku – vyvol si drsnou, věrnou slaměnku.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

43. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sadila jsem fialinku, sadila (Josef Holý)
  2. Opuštěná. (Jan z Hvězdy)
  3. Nenahraditelná ztráta. (Vojtěch Lešetický)
  4. V mé květnici malé a prosté (František Jaroslav Kamenický)
  5. Fialky kvetou na jaře. (Josef Václav Sládek)
  6. XXVIII. Všecky všude květiny (Josef Uhlíř)
  7. V květinách. (Adolf Heyduk)
  8. Květina štěstí. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  9. XLIX. Vím už, lípo, tvoje květy (Josef Uhlíř)
  10. Po letech. (Bohumil Forman)