AKROPOLIS.

Jan Opolský

Pod laury ticho... Modrá voda sténá u akropole mého večera, kopule touhy stojí zkrvácená, má krajinka se modlí veškerá. Mí kupci se juž připlavili z moří a voňavky a kly juž prodali a hrdinám mým růže spánku hoří ve zlatém loži z kůže pardalí. V mých pouštích bdí však lvové ještě dální, než přijde jejich mdloby hodina, můj Homér starý, Homér joviální kyklopskou bájí hovor počíná.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

531. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. První kapitola. (Josef František Karas)
  2. 167. V bouři vlun a sardcotrápných citů (Jan Kollár)
  3. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  4. OČI. (Karel Červinka)
  5. Stíny. (Jaroslav Vrchlický)
  6. VĚNOVÁNÍ MÉMU MILÉMU ŠAŠKOVI. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. JAROSLAV KVAPIL. (Karel Mašek)
  8. POŠLAPANÉ RŮŽE. (Antonín Klášterský)
  9. PO HOSTINĚ (Stanislav Kostka Neumann)
  10. 29. Já byl mořem a ty perlou, (Jaromír Březanovský)