SAMOTA.

Jan Opolský

SAMOTA.
Žil rybník pust a nehnul vodou temnou, jak drahý přísvit v prstenu se leskna a lesní echo pořád bylo se mnou, i všecka jeho zádumčivost teskná. Tu prosím býti zbaven svého těla, v řeč jiné země mysl má se vesní a všechen cit by obětovat chtěla pro dutý nářek holubice lesní. Tu žádám si být sproštěn svojich pudů, jak lupen tenký pramenem se plavit a jako kámen tiše trčet budu a v němosti své smrt svou blahoslavit. 8

Kniha Pod tíhou života (1909)
Autor Jan Opolský