V HODINĚ MILOSTI.

Jan Opolský

To otevře se brána nejprv jedna, z ní holubička bílá vyletí, v kraj rozlije se drahá vůně medná a v šíř a v dál pak bude viděti, jak horizont je zulíbaný zemí, jak mocné řeky divná čeří slast. Hodina tato hmotnost odejme mi i budu bělet, v obláčku se třást. Pak další brány zotvírany budou. Van smrti bledé kolem poplyne, mé mluvy zalkne abecedu chudou i zhyne vše a všecko pomine.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

393. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  2. BRÁNO NEBESKÁ! (Karel Dostál-Lutinov)
  3. 129. Jako smutně lesní holub upí (Jan Kollár)
  4. V žaláři Jánošíkově. (Rudolf Pokorný)
  5. LÍPA. (František Odvalil)
  6. SLOVENSKU. (Adolf Heyduk)
  7. XVIII. (Rudolf Pokorný)
  8. XI. (Rudolf Pokorný)
  9. V HORSKÉ VÍSCE. (Eliška Krásnohorská)
  10. Na Obrázku. (Rudolf Pokorný)