V SNECH SLÝCHÁM UMDLENÝCH...

Jan Opolský

Ohlasné dlou chodby klášte(J5m) v snech vyšených dám nejčasji(J5f) kde lesk oči bledých pate(J5m) pod lampou mžikovou se extaticky chvě(J6f) Kde v snětích šeříku srub studny rozvale(J6f) se s ptáky o truchli sny(J5m) když prv stín se chvat v houš vžene(J5f) kam plakat cho novic nemoc(J5m) kde mřížením je vidět opuště dvory(J6f) zšeři stínem starých kašta(J5m) jež hučí mdlob poci chóry(J5f) a kla se ze strany na stranu(J5m) V snech slýchám umdlených jak stromy šu(J5f) a rachot okovu mrt stud na dno(J6f) a v houšti nemoc jak novic vzdechy tlu(J6f) když ve dvůr pa podvečer chladno(J5f)

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

134. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO PITCE (Antonín Sova)
  2. PTÁCI. (Otakar Auředníček)
  3. PŘÍCHOD PODZIMU. (Zikmund Winter)
  4. BŘÍZY. (František Eisler)
  5. NA PLÁNI (Hermor Lilia)
  6. PO BOUŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Podaná ruka (Stanislav Kostka Neumann)
  8. VARHANY. (Antonín Klášterský)
  9. A STROMY ŠUMÍ... (Otokar Fischer)
  10. Soše Narcissa. (Jaroslav Vrchlický)