Otec a syn.

Karel Dostál-Lutinov

Můj táta též byl bojovník – moc ran má můj táta starý – víte, on vedl první šik, kde zuří tak smrť a zmary. Teď leží můj táta zlomený a smutně se na mne dívá, jak cídím a brousím kord zarzený, když polnice do boje vzývá. „Ach, kdyby radš doma zůstal ten hoch!“ – tak slyším výčitku temnou. – Hoj, tatíčku zlatý, kdybyste moh’, oč, že byste táhl se mnou!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

286. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ORLE, PESTRÝ ORLE. (Jan Vlk)
  2. Pustne bojiště, v kom trocha síly, (Josef Holý)
  3. Přetržené mlčení. (Vincenc Furch)
  4. Tyrolští hoši z r. 1809. (Jan Evangelista Nečas)
  5. MLÁDEC Z HRUŠOVA. (Václav Věnceslav Ráb)
  6. Povaze Žižkově. (Antonín Koukl)
  7. TITUS MANLIUS. II. (Adolf Heyduk)
  8. Vězeň. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. JARO 1907 (Božena Benešová)
  10. XXVIII. Kéž by jsi otče Žižko z hrobu vstal, (Josef Jiří Polabský)