6. Modlitba má dne 26 července 1818.

František Palacký

O Ty, jehož tam slunce se v oslavě, Jak čáka věčná nad smrti oudolím, Pokojně vznáší, a spějícý K chvále budí hlasy díkočinné: Ty outočiště lásky a původe Její! v slzách já ohnivě před Tebou Padám na oltář, kdež radostné Zhůru letí k Tobě tvorstva díky. V slzách tužebných, v rozkoše výtrhu Tichém; jsemť, Otče, jsem milován Tebou! Skláním se, v důvěrnosti vděčné K Tobě rukou vznesa, tvorcy svému. Plnost Ty ráčils lásky darů mně dát. Ty mysli mocné křídla zapůjčuješ, Ty ctnosti rozkoš dals, a věrné Srdce a přítele cytlivého. Však výše pálá horlivě díka má! Podál domácý lůna milosti jde Má stezka bouří; však Ty chráně Strážce milého mi dals na průvod. Opuštěný jsem v života bráně stál, An černě vůkol mračna se snášela, Jedoblivé y zlobné*) hrůzy Hnaly na nezbrojenou nevinnost: Tu aj utrpné, vlídně co mátino, Mne pojme rámě; z víru, propasti té Vyňat, za ním na lásky křídlách K cýli letím směle palmovému. Dej z těchto zřídel, dej, o Všelaskavý! Mně čříti moudrost; v kůru nebešťanů Chvíl sem se, když ten hlas milovný Posvěcoval mě k činům hrdinství. Nezemru věčnou nikoli já smrtí! Záblesk nebeský, krásu svatých duší Viděl, viděl sem já tělesně: Téť nebaví země stíny mrtvé, Nýbrž v domácý světla se okresy Vrátí, kde jasná jí kyne odplata: Kde já za ní v Tvé, Otče věčný Lůno vyšvihnu se nesmrtelně.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

492. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ranní modlitba otcova. (Václav Jaromír Picek)
  2. (Učiteli na rozchodnou.) (Emanuel Züngel)
  3. 61. V tento vzácný, svatý den, (Josef Uhlíř)
  4. Do památníku mladému básníku Krasoslavu Skřivánkovi, příteli svému. (Václav Antonín Crha)
  5. 139. Slyš radostné dítek svých hlasy, (Eduard Just)
  6. 131. Z ruky Toho, který vládne světy, (Eduard Just)
  7. Kterak bychom mohli v srdcích (Emanuel Züngel)
  8. PODZIMNÍ SLUNCE. (Alois Škampa)
  9. 120. K oslavení svátku Tvého (Eduard Just)
  10. 140. Kvítko, které v zimě, v letě (Eduard Just)