Podle pessimistův.

Ranko Petar

Ó přírodo, zlá přírodo, slyš přísahu mou jistou: Neučiníš-li mne věčným, budu pessimistou! Ten čarovný svět, nádherný svou zavřeš-li mně rukou, zbavíš-li mne slavíků mých, co mým růžím tlukou; hvězd spanilých, snů večera mně zahalíš-li sbory a svou hlínu na rozluku vsypeš do komory: hrob klnutí mé nesnese, a z jeho tmavé čardy vstane nový leopard, nebo Leopardi!... Zná lidstvo mnohý hlahol divoký, jenž drtí loutnu, trhá struny, jenž na bojiště žene otroky a králům bije o koruny; jenž k nebi nářkem stená zoufalým a v peklo věčnou kletbou padá: já zvuk ten v bolesti své rozpálím a naučím ho úpěť: Zrada! Ó zrada, zrada, pohleď kamkoli! Ty hvězdy, k nimž jsi někdy toužil, ty lesy, moře, všecko okolí, po kteréms jindy orlem kroužil: ta mrtvá příroda och, nezhyne, ta zoufalosti tvé se rouhá – ó vesmíre, ty děsný zlosyne, či nejsi krev a vražda pouhá?! Ó kdybys lidstvo miloval, což bys mu neulevil? smrť nezachoval hádankou a ráj mu nevyjevil? Proč děsným duši poznáním mi probuzuješ ze snu, že věčně mrtev zůstanu, jak ve hrob chladný klesnu? Tak snil jsem roztrpčen kdysi, než vyplul měsíc hladce, než slavík zazpíval opět a já se vzbudil sladce... „Ó zaplaš teskné ty stíny,“ hlas do srdce se vtírá, „kdo práci zasvětí život, ten nikdy neumírá! Spíš hvězda s oblohy padne a perla v moři zhasne, než zhyne myšlénka velká a slovo písně krásné!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1033. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  2. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  3. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ (Otokar Fischer)
  4. Zas orel bujný třepetá (Jiljí Vratislav Jahn)
  5. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  6. EXULANT. (Jaroslav Goll)
  7. NA PRAHU RÁJE. (Jaroslav Vrchlický)
  8. TATÍKU ŽIŽKOVI. (Eliška Krásnohorská)
  9. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  10. báseň bez názvu (Rudolf Medek)