I. Odpusť mi, pěvče přesladko mluvící,

Gustav Pfleger Moravský

Odpusť mi, pěvče přesladko mluvící, Že zpěvy mé se darmo odvahami Tak šveholiť pokouší zádumkami, Jak cit tvůj stonal v písni čarně znící. Jak svaté rty tvé v míře šveholící Sluch kouzlívaly svými libohrami, Když harmonie srdce hlubinami Zachvěly k písni lásku velebící: Tak žádná ústa více nezapějí; Neb Músa vdechla tobě jedinému V mohútná ňadra citův mluvu svatou. Když podobným se slovem mé rty chvějí: Nakloň se volně ke mně odvážnému, Jenž v ochranu tvou vzdávám snahu vzňatou!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

255. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXX. Víc nerozněcuj rány moje (Gustav Pfleger Moravský)
  2. XIV. Z úst cizích zní teď šveholící píseň, (Gustav Pfleger Moravský)
  3. K Milence. (Gustav Pfleger Moravský)
  4. V touze. (Rudolf Pokorný)
  5. A ... (Gustav Pfleger Moravský)
  6. Dozvuk.  (Hanuš Věnceslav Tůma)
  7. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  8. XV. Ach! ty srdce přežádoucí, (Gustav Pfleger Moravský)
  9. XLV. I tvá, hudbo! mému sluchu (František Ladislav Čelakovský)
  10. báseň bez názvu (Gustav Pfleger Moravský)