X. Jak Luna tiší dol i bor

Gustav Pfleger Moravský

Jak Luna tiší dol i bor Za noci hvězdnaté: Tak ty můj tišíš v srdci vzpor V žalosti rozňaté. A když mně v oku truchlém žár Vši slzu sežehne: Tu duši mé ten podáš dar, A slasť v ni svatá lne. I když chce srdce pěť žal svůj, A struna nemá zvuk: Tu počne zněti hned hlas tvůj, Otevře citův puk. Tak ty jsi mnou juž docela, Neb žiješ v duši mé; Pak duše má, byť nechtěla, Jen vezdy žije v tvé.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

49. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXVI. Vy hvězdy se v blankytu chvějte, (Gustav Pfleger Moravský)
  2. K Milence. (Gustav Pfleger Moravský)
  3. V touze. (Rudolf Pokorný)
  4. XXX. Víc nerozněcuj rány moje (Gustav Pfleger Moravský)
  5. PÍSEŇ JUANY. (Rudolf Mayer)
  6. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  7. ZLOMKY Z DENNÍKU. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VIII. Jak často jsem se odříkal (Gustav Pfleger Moravský)
  9. XVIII. Když jsem já citův rozhru převýznamnou (Gustav Pfleger Moravský)
  10. Z MLADISTVÉ DOBY. (Karel Sabina)