XXXIV. Ó sladké sny, ó písně sladké, milé,

Gustav Pfleger Moravský

Ó sladké sny, ó písně sladké, milé, V nichž šťastná mladosť moje vzkvítala; Ó rozkouzlíte duši v tyto chvíle, By divobolně lkáti ustala... Když života vše vděky vůkol zmizí, A srdce hyne truchlým nářekem; Když všecko zírá ke mně jako cizí, A sám se cítím v světě dalekém: Jak libě zní tu písně dětské dech, Jak mírní sladce můj žalostný vzdech! Tak hlubě dojme duši moji v skrytě Ten milý zpěv přesladký, Jejž drahá ústa matky Mi ke snům pěla: „Osiřalo dítě.“ Ach! jará, šťastná mladosť pomizela, Jejího keře uschl bujný květ, Ač slza tisící jej vzkřísiť chtěla Juž v opět nový, plnožárný vznět Tu všecky sny a ráje blahosvitné Zapadly jako večer slunce třpyt: A hlubý smutek vzešel v srdce citné, Jak temné mraky čirý na blankyt. Tu stkvělé zámky náhle zmizely, Jež fantasije v lesku stavěly! Teď zpívá divě srdce bolné v skrytě Ten milý zpěv přesladký, Jenž plynul z úst mé matky, Když ke snům pěla: „Osiřalo dítě!“ Tu směvné děvy obraz čaromilý Ten tichý hrob života oluzněl: Opět se zniklé ráje vykouzlily, A já zapomněl na bolesť i žel. Tu všecko květlo v sladkém usmívání, A v nových čarech žila příroda; Tu zdroje pěly, i zefýra vání, Všudy jen zvala slastí pohoda. Ach! láska v srdci bolném umřela, A s ní slasť, rozkoš, těcha zmizela! Tu opět, když mě bolí srdce litě, Já onen zpěv přesladký, Jejž pěla ústa matky, Teď pěju bolně: „Osiřalo dítě!“ Tak mladosť, ráje lásky, sny jsem ztratil Tož jedním krutým vrhem osudu; Bouřný vír zhouby celý život schvátil Tou ztrátou v hrobomrtvou pobludu. Jedině zpěvu rozkoš milovaná, Ta útěchu v mé srdce rozlívá; Jí mnohá v něm se hojí bolná rána, Když zvuk juž strunou zlatou prochvívá. Tak opuštěný od všech radostí A v klidu žele prchlé mladosti, Sám chodě k hrobům čák a štěstí v skrytě Já často zpěv přesladký, Jejž pěla ústa matky, Zazpívám sobě: „Osiřalo dítě!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

14. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Věnování. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  2. V touze. (Rudolf Pokorný)
  3. XX. Ó blaho těch dob milých, kdo tě vypíše, (Gustav Pfleger Moravský)
  4. XXIII. Když’s ponejprv ty zapěla (Gustav Pfleger Moravský)
  5. XLVIII. Kdo prožil hlučné bouře života (Gustav Pfleger Moravský)
  6. 41. Já lůnem duše pojal vše: (Josef Kuchař)
  7. XXXVIII. Když ukonejšen Lunou (Gustav Pfleger Moravský)
  8. PŘED SVÍTÁNÍM. (František Táborský)
  9. Elegie. (Emanuel Miřiovský)
  10. Duše zpěv. (Gustav Pfleger Moravský)