SVATEBNÍ CESTA.

Karel Dostál-Lutinov

Za jasných oblaků sedali do vlaku, na hoře, na důle srovnali škatule, v jizbě pak šílené nad lány zelené, nad smrky, nad duby létli jak holubi, nesli se po stráni jako dva havrani a potom funěli tmavými tunely, k sobě se shýbali, ruce si líbali. Mýtinou na krátko mihlo se srnčátko, jahody do vlaku zdvihalo děvčátko, míjeli paláce hrdé jak v pohádce, paláce studené, hlavy v nich znuděné, shlédli, jak v chaloupce, slimáčí škařoupce, rodinka přebývá štěstím se usmívá. Alpy se týčily do bílých mračen, ledovce svítily – každý byl nadšen – vodopád hučel, tisíc duh sršelo, jak by jim v pozdrav žehnání pršelo, kostýlky s věžemi dělaly kázání, že už jsou růžemi na věky svázáni. Svět je jim zahradou z prava i z leva – oni v tom ráji jsou Adam a Eva. Dělníci na poli, kravky i koně, ptáček, co šveholí – všecko je pro ně. Podivný nový lid, kroje i zpěvy – (on ji chce poučit, sám však moc neví.) Tu hrad, tam ruina, a tam už shasíná v červáncích večera zrcadlo jezera. V moři se koupali, lodí za houpali, komárům z Benátek dali svůj poplatek, v gondole jezdili, byli v San Marku, švagrové koupili skleněných dárků, koupili bombony, oranže, lahůdky, tučnými obědy zkazili žalůdky. Zajeli – jako v let – na chvilku do lázní, (nádherou toalet židovky poblázní), nádražní lomozy v řadách tu povozy, kufry a škatule. Spávali do vůle po různých hotelích na měkkých postelích. Ach, jak jí blaženstvím zaplálo líčko, služky když: „Kulíbám, milostpaničko!“ Tchýní a tchánovi napsali pohledů, (ona též přítelce, aby se chlubila, k závisti budila) a také k posledu v jezeře na Bledu v kapli (dle pověstí) zvonili na štěstí... A když tak objeli ten Boží svět, rádi se vraceli v hnízdo své zpět (Na jaře bude v něm holátko pět. To bude krásnější než celý svět.)

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 3 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

149. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sonet z vlaku. (Josef Svatopluk Machar)
  2. IDYLA (Josef Svatopluk Machar)
  3. X. Causerie o flirtu. (Jaroslav Vrchlický)
  4. OPUŠTĚNÝ LOM. (Otakar Theer)
  5. Z potulného života. (Emanuel Miřiovský)
  6. OPAVA (Josef František Karas)
  7. BIČ. (J. B. Polom)
  8. NA STANICI. (Karel Babánek)
  9. KRAJINA. (Josef Svatopluk Machar)
  10. POZDRAV (Stanislav Kostka Neumann)