JEN HRANA.

Karel Dostál-Lutinov

Jen samé pohřby táhnou městem, a samé miserere zní, a národ stále jenom teskní, vzdávaje poctu poslední. Sotva rov zapad nad Dvořákem, už nesem v kobku Zeyera a za ním Svatopluka Čecha – ó smutné pompy nádhera! Za nimi nesou k spánku Bráfa, a za ním opět Vrchlický, a po nich Aleš se Strachovským se odstěhoval na vždycky. A sotva Quis své oči zavřel, už kosa stíná Amorta – tak stěhuje se v říši stínů heroů našich kohorta. A pořád slyšet jenom hrana, vše kryto černým ubrusem, po velkém zářném narození jest život náš jen funusem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

svatopluk, velehrad, moravan, morava, slavský, vrahův, slovanský, mojmír, bořivoj, metoda

94. báseň z celkových 160

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Večer na pomezí. (Eliška Krásnohorská)
  2. II. Jako když vnuk Mórů slavných (Vincenc Furch)
  3. I. Kleslo těžké jarmo, (Vincenc Furch)
  4. Uvítání Moravanův Praze dne 9. července 1898. (Beneš Metod Kulda)
  5. V. Nešťastné hvězdy na nebi ti plály, (Václav Šolc)
  6. Češi s Moravany! (Adolf Heyduk)
  7. 57. Velehrad 1863. (František Sušil)
  8. Na cestu. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  9. 16. Moravská. (František Sušil)
  10. Smrt a nic! Přec západ slavně hoří, (Josef Holý)